Moje domácí fauna
Kdekdo chová doma kdeco. Já se rozhodnul před časem pro činčilu. Jako správný zodpovědný chovatel jsem nejprve surfoval par týdnů po stránkách, zjišťoval jak to s těmi činčilami vlastně je, a až posléze jsem teprve vyhledal chovatelku s mláďaty k odběru – MVDr. Dominika Švehlová. Velkým plusem činčily bylo, že to je noční tvor – to máme společné 
. Po menších peripetiích jsem si nakonec domů činčilu (respektive činčilího chlapa) dovezl. Nechal jsem mu jméno od chovatelky a to Šotek. S postupem času jsem ho sice tituloval mnohými osloveními (některá oslovení jsou před 22h nepublikovatelná), ale Šotek mu zůstalo jako hlavní jméno dodnes. Jinak pro znalce – jedná se o barevnou mutaci ebony.
Zanedlouho mu bude 5 let. Z hlediska věku činčil je zatím mladíček – dožívají se 12 – 20 let. Potvrzuje, že činčila rozhodně není vhodné zvíře k dětem. Když je člověk dostatečně rychlej, tak se mu podaří ho chytit, ale jen potupně drží a přemýšlí jak by z rukou utekl. O nějakém užívání si toho pocitu, že ho někdo pohladí se nedá moc mluvit.
Krom Šotka mám ještě bílého samečka Cipíska. Toho jsem pořídil do party ze zverimexu. Nejdříve jsem měl trochu strach, zda se nepoperou – činčilí samečci jsou teritoriální, ale kupodivu se snášejí velmi dobře. Občas si „vjedou do vlasů“, ale veskrze jsou slušně nabitá dvojka malých „grázlíků“.
Mají velkou klec, ale krom klece ještě „znárodnili“ jeden menší pokoj. Samozřejmě jako hlodavcům nemá smysl jim vysvětlovat, že co se da hryzat se nehryže . Čili vybavení tohoto minipokojíku odpovídá jeho nájemníkům. Zvířata jsou to velmi hravá, velmi mrštná a pekelně rychlá. Jakýkoli útěk dveřmi do zbylých místností byt je opravdu veselá zábava spojená s naháněním chlupatých potvor všude možně. Naštěstí svou klec považují za bezpečné místo, takže jakýkoli „výlet“ vždy končí u nich doma, v bezpečí. Krom toho, že jsou hravé, rychlé a obratné, též dokáží dosti solidně skákat – vyskočí i metr vysoko. Jeden takový skok jsem zvěčnil na následujícím videu :
Pokud se po večerech nudíte – pak nekupujte medvídka mývala , ale pořiďte si činčilu. Ne, nud aby asi neměl být ten správný důvod a ani tento článek nemá být nějaka šíléna propagace toho, že kdo nemá činčilu není nikdo . Je to jen ukázka zvířete, které ne každý má doma a asi ne každý ví, co takové zvíře dovede a umí.
Na závěr ještě jedno trocha delší video, na kterém je vidět, co vše ty malí lumpové dovedou . Pozorovat je je opravdu skvělý relax.